SEROTONIN / Michel Houellebecq, Matěj Samec

MeetFactory, Praha

„Podlehli jsme iluzi osobní svobody, otevřeného života, nekonečna možností? Je to možné, tak se v té době uvažovalo.”

Serotonin je přenašeč nervových vzruchů obsažený v krevních destičkách, jehož nedostatek způsobuje depresi a poruchy nálad. A taky název nejpochmurnější knihy francouzského spisovatele Michela Houelle-becqa, jehož první českou divadelní adaptaci představuje Divadlo MeetFactory.

Šestačtyřicetiletý Florent-Claude, fyzicky zdravý, přesto však těsně před smrtí, dochází ke zjištění, že se
v životě dopustil omylu, když mu jaksi uniklo, že partnerské vztahy kladou na člověka jiné nároky než výběr hummusů v supermarketu. Ocitá se v naléhavé prázdnotě, kterou nelze odehnat prostředky, které fungovaly dříve: luxusním zbožím, omamnými látkami, exotickými destinacemi nebo perverzním sexem.
Ze dne na den zpřetrhá veškeré aktuální pracovní i osobní vazby a vzdává se všech praktických komponent svého života. Zinscenuje několik reálných i fantasmagorických setkání se svými bývalými partnerkami i sebou samým, aby se mohl oddat svá samotě plně a doklopýtat k nevyhnutelné pointě. Bolest, kterou přitom zažívá, je hrozivá, avšak jeví se nevyhnutelná a očistná.

premiéra 14. června 2020 v MeetFactory

režie  Natália Deáková

účinkují  Jan Hájek, Andrea Elsnerová, Tomáš Drápela, Halka Jeřábek Třešňáková a ze záznamu Barbora Poláková a Matěj Samec

délka představení   95 minut bez pauzy

vstupné    250 Kč / 190 Kč

Vstupenky na toto představení se neprodávají na konkrétní místa, sál je nečíslovaný.

„Jan Hájek je v roli znuděného čtyřicátníka Florenta-Clauda neuvěřitelně přesvědčivý, když veškerý despekt svému okolí projevuje s přiznaným vědomím, že si úplně stejný despekt zaslouží i on od těch, jimž se vysmívá. Dramaturg Matěj Samec s režisérkou Natálií Deákovou si snad pro tuhle postavu nemohli vybrat lepšího představitele.“

Jan H. Vitvar, Respekt

„Třebaže je atmosféra vyprávění místy opravdu bezvýchodná, Hájek k němu přistupuje s potměši-lým nadhledem, takže se z odpuzujícího misantropa stává méně iritující glosátor. Jestliže se hlavní hrdina vysmívá všemu a všem (třeba světu militantních palačinkáren a alternativních barů), Hájek se zase s téměř hmatatelnou ironií vysmívá své postavě. (…) Jan Hájek za ztvárnění Florenta určitě aspiruje na některou z hereckých cen za uplynulou sezonu.“

Anežka Pondělíčková, Divadelní noviny

foto Andrea Černá