STERNENHOCH / Ladislav Klíma
Národní divadlo Praha
Devadesát let staré Klímovo groteskní romaneto nenechává klidnými nejrůznější umělecké tvůrce snad od dob svého vzniku. Hudba Ivana Achera a režijní vedení Michala Dočekala ve spojení s expresionistickou předlohou však nečekaně spustily explozi zájmu o operu a vysloužily si ocenění Inscenace roku 2018 v anketě Divadelních novin. Slavnostní zakončení 11. ročníku festivalu.
r. Michal Dočekal
Obsazení: Sergej Kostov, Vanda Šípová, Luděk Vele, Tereza Marečková, Jiří Hájek / Tanečníci: Fanny Barrouquére, Monika Částková, Karolína Gilová, Klára Jelínková, Andrea Opavská, Michal Heriban, Jan Kodet
Z recenzí:
„Makabrózní dekadence a démonické šílení Acher zachytil prostřednictvím eklektické změti drum'n'bassově lámaných rytmů, meditativního minimalismu, maniakálního industriálu, patetického operního pění, fraškoidní kabaretní odrhovačky, lyrických, až kýčovitých ploch a alternativního rockového soundu trochu jako z porevoluční tvorby DG 307. Výsledek je podmanivě krásný, tělesný i prazvláštně stylově čistý.“ Jakub Kožíšek, ČT24
„Od první chvíle, jen co divák zpracuje svůj prvotní šok z agresivně chaotického scénického tvaru, jej zvukový proud nemůže nezaujmout. Acherovo „audio“ je reprezentováno samplovaným proudem, elektronicky zachyceným zvukem akustických nástrojů, jež mu slouží jako syrový vstupní materiál pro další postprodukci a mixáž s živým zpěvem na scéně. Ivan Acher je samouk, jeho samorostlý jazyk je nepoznamenán školením, a uchovává si proto svou svébytnost a neotesanost.“ Ivan Žáček, Divadelní noviny
„Určujícími prvky jsou tu rytmus, tempo a zvuk. Asi osmdesátiminutové představení plyne v deseti kontrastních scénách se zřetelně provázaným prologem a velkým finále. Střídání taktů netrčí okázale ven, nýbrž vytváří pocit neustálého vnitřního pulzu. Zběsilá rychlost satanské mazurky ve druhé scéně a víru Sternenhochových halucinací v předposledním obrazu posiluje dojem uzavřeného, symetrického celku. Střední části opery - svatba, dítě a setkání Helgy s milencem - proti tomu plynou v důstojném a lyrickém tempu.“ Boris Klepal, Aktuálně.cz
„Národní divadlo má ve Sternenhochovi expresionisticky dekadentní obskurní hudební divadlo s potenciálem oslovit publikum, pro které je „normální“ opera nezajímavá.“ Helena Havlíková, Lidovky,cz
85 min.