VITKA / Kateřina Tučková

Divadlo Husa na provázku (Brno)

Zdařilá divadelní inscenace vycházející z dramatického debutu Kateřiny Tučkové zachycuje osud nepříliš známé, ale velmi talentované brněnské skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové, která se nesmazatelně zapsala do dějin naší, potažmo i evropské klasické skladby a prosadila se v oblasti, jež je dodnes vyhrazena především mužům. Ženy, jejíž život byl fascinujícím koktejlem výjimečného nadání a píle, ale i svobodomyslnosti, nespoutanosti a náruživosti, kterými šokovala své okolí. Žila všemu navzdory – jako by věděla, že na všechno, co chce stihnout, jí zbývá pouhých pár let mezi dvěma válkami. A zastavila ji až předčasná smrt… Kdyby přežila, byla by jednou z nejslavnějších českých žen... V roli Vitky herecky září Tereza Marečková, která dokázala uchopit rozervanou hrdinku po svém a zároveň jí vtisknout punc osudové ženy.

Před představením proběhne slavnostní vyhlášení Cen Marka Ravenhilla. 

režie Anna Petrželková | dramaturgie Lucie Němečková | scéna Lenka Odvárková | kostýmy Hana Knotková |hudba Vítězslava Kaprálová, Bohuslav Martinů, Petr Hromádka | pohybová spolupráce Adam Mašura

hrají Tereza Marečková (Vitka), Dušan Hřebíček (Bohuslav Martinů), Vladimír Hauser (Otec Václav Kaprál), Ivana Hloužková (Matka Vituše Kaprálová / Charlotta Martinů, manželka B. Martinů, švadlena), Jan Mansfeld (Ota Vach, spolužák a milenec / Ivan Tondr, voják), Adam Mašura (Theodor Schaefer, pomocný pedagog ve škole Kaprálových, milenec), Tomáš Milostný (Rudolf Kopec, letecký inženýr,vedoucí folklorního kroužku a milenec), Ondřej Kokorský (Jiří Mucha, spisovatel, milenec a manžel), Tomáš Žilinský (Rudolf Firkušný, pianista), Simona Zmrzlá (Jarmila Vavrdová, kamarádka zpěvačka / Líba, pařížská kamarádka /členka emancipačního hnutí ŽNR (Ženská národní rada)), soubor DHNP (Pedagogové / Obdivovatelé Bohuslava Martinů /Filharmonici)

Martin Jakubíček (klavír), Martin Holinka (housle), Petr Stupka (violoncello), Petr Kovařík nebo Radek Zapadlo (saxofon)

Po představení proběhne debata s tvůrci a herci.

premiéra: 23. 2. 2018
délka: 140 min.

Cena Marka Ravenhilla za inscenaci nového textu je ocenění za počin v oblasti inscenování současné dramatiky pro česká divadla. Při výběru jsou zohledňovány inscenace textů, které vznikly v posledních 10 letech před příslušným udělením ceny. Oceněná inscenace je volena na základě konsensu členů Rady Ceny Marka Ravenhilla, kteří zohledňují symbiózu kvalitního textu a kvalitu jeho inscenování. Rada sleduje i výsledky autorské  či kolektivní tvorby, u nichž rozhoduje výsledný text a jeho přenositelnost mimo kontext konkrétní inscenace a poetiky divadla, pro nějž vznikal. Cenu, která má vždy podobu „kožichu Marka Ravenhilla“ získala v loňském roce inscenace Olga (Horrory z Hrádečku) pražského nezávislého Divadla LETÍ v režii Martiny Schlegelové, v letech předchozích například Rituální vražda Gorge Mastromasse pražského divadla DISK v režii Adama Svozila či Létající dítě brněnského Buranteatru v režii Mikoláše Tyce. Cena Marka Ravenhilla je součástí projektu Centrum současné dramatiky,  který od roku 2010 realizuje Divadlo LETÍ, a letos bude udělena již poosmé. 

Tvůrčímu týmu Divadla Husa na provázku se podařilo nabídnout divákům silný příběh, který nepostrádá vtip, dramatičnost ani zajímavé a neotřelé zpracování jednoho zajímavého osudu, který doposud ležel zbytečně ladem. Provázek tak získal silnou a podařenou inscenaci, která  bude bezesporu tahounem (nejen) této divadelní sezóny. Kateřina Šebelová, Epoch Times, 3. 3. 2018

Vitka v podání Terezy Marečkové je nejprve (předčasně dospělým, až hororovým) dítětem v šatečkách s panenkou, poté talentovanou, pracovitou a prostořekou dívkou v dirigentském fraku a nakonec osudovou ženou (citovou upírkou), která připomíná všechny ty krásné hvězdy stříbrného plátna. (Jak můžete vidět na titulní straně tohoto čísla.) A všechny ty přerody jsou plynulé, i když každá Vitka je Marečkovou hrána jinak – vidíme roztomilost, expresivitu i hlubokou citovost. Herečka s režisérkou vytvořily sympatickou, cílevědomou, chybující, svůdnou a rozmarnou Vítězslavu Kaprálovou. To, co Tučková napsala či jen naznačila, dotáhly k fascinujícímu portrétu. Lenka Dombrovská, Divadelní noviny, 3. 3. 2018

Předností dramatického rukopisu Tučkové je, že dokáže zajímavě vytvářet vztahy mezi figurami, umí tady držet v rovnováze popisnost a dramatické sdělení textu, stejně jako jistou edukativnost a důvěrnou znalost dobových reálií. Tučková dokáže v nečekaných místech vytvořit vtip, ať už v lehké dvojmyslnosti, či až ve zcizení situace, což Petrželková na mnoha místech zdárně podtrhuje. Petrželková si s kvalitami textu porozuměla a vytvořila jevištně úspornější, ale o to ráznější verzi zcela v duchu nespoutanosti hlavní hrdinky. (…) Poslední inscenace divadla Husa na provázku je poučenou připomínkou mimořádné osobnosti, zábavnou, ale i poučnou a dramatickou podívanou, které herecky dominuje ústřední dvojice. Geniální skladatelce se vstup na jeviště Provázku vydařil. Luboš Mareček, Lidové noviny, 11. 3. 2018