TAJEMNÁ ZÁŘE NAD VĚŽÍ / Philip Ridley
Divadlo LETÍ (Praha)
Faustovská komedie britského výtvarníka a autora kultovních hororů Philipa Ridleyho pojednává o tom, co všechno musí člověk podniknout, aby měl kde bydlet... Hrdiny příběhu jsou manželé, kteří chtějí pro své dítě to nejlepší. Když dostanou nabídku odstěhovat se z chudinské čtvrti, neváhají ani vteřinu. Smlouva, která jim zdarma zajistila nový dům, v sobě ale skrývá jeden velký háček… Tajemná záře nad… je hrou na téma pozvolného zaprodávání se, které po počátečním malém ústupku již nelze zastavit a může nabýt obludných rozměrů. Inscenace upoutá diváky nejen svou uhrančivou tajemností a hororovými prvky, ale také důrazem na aktuální společenská témata, jako je např. situace uprchlíků a bezdomovců. Zatímco v pražském nastudování hraje důležitou roli domovská scéna Vily Štvanice, podle které tvůrci dokonce upravili název hry, v rámci ostravského uvedení bude Tajemná záře přenesena do areálu Dolu Hlubina, do prostor pod Věží. Industriální prostředí jistě vytvoří dokonale neopakovatelnou kulisu napínavého příběhu.
režie Martina Schlegelová | překlad | Jan Hanzl | dramaturgie David Košťák | výprava Jana Špalová | projekce Jiří Rouš | hudba Jan Čtvrtník
hrají Elizaveta Maximová, Hedvika Řezáčová, Richard Fiala
premiéra: 20. 10. 2016
délka: 120 min.
Přejmenování názvu hry vychází oprávněně z prostoru Vily Štvanice. kde představení probíhá. Režisérka Martina Schlegelová mu velmi dobře rozumí a vládne jím bezpečně. (...) Hedvika Řezáčová (Jill) a Richard Fiala (Ollie) jsou schopni hrát tuto komplikovanou proměnu skromných a slušných lidí, kteří usilují o naplnění snů, jež jsou nad jejich možnosti, až ve vrahy. Dokážou to učinit v duchu žánru, jenž se pohybuje mezi realitou a smyšlenkou, odpovídajícími prostředky, což jistě vypovídá o cílevědomé práci režie s herci. Stejně tak si rozumí režie i se scénografií, která využívá důmyslně a nápaditě současných vizuálních prostředků. Jan Císař, Lidové noviny, 26. 10. 2016
Inscenátoři text adaptují na prostor štvanické Vily i jeho okolí. Oprýskané zdi a betonová podlaha s drobnými světelnými efekty i výrazným zvukovým designem vytváří dokonalou iluzi zprvu opuštěného sídla, kde se dějí přinejmenším podivné věci. Režisérka Martina Schlegelová inscenuje stylizované, hororové obrazy, které patří k nejlepším momentům v inscenaci. Výborný timing dokáže v nepolevujícím napětí opravdu vylekat. Martin Macho Macháček, Tyjátr, 9. 1. 2017