POSLEDNÍ SEZENÍ U DOKTORA FREUDA / Mark St. Germain

Divadlo v Řeznické (Praha)

Fiktivní setkání zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda a klasika fantasy literatury a autora Letopisů Narnie C. S. Lewise se stalo východiskem hry Marka St. Germaina, kterou v české premiéře nastudoval filmový režisér Radim Špaček. Ten ponechal inscenace její přísně konverzační charakter a nevytváří žádná zbytečná jevištní kouzla, snad jen s výjimkou využití projekcí fotografií útulného intelektuálního pokoje se spoustou knih. Soustředí se tak především na vedení herců Pavla Rímského a Martina Fingera, jejichž postavy v předvečer druhé světové války ve své vášnivé diskusi, obohacené o momenty černého i laskavého humoru, probírají otázky (n)existence Boha, povahy lásky, mravnosti i smyslu života…Oba herci v přirozeném řečovém temporytmu sugestivně pointují situace a svou fyzickou přítomností a jemnou mimikou působivě dokreslující oba charaktery.

režie Radim Špaček | překlad Jitka Sloupová | dramaturgie Yvetta Srbová | výprava Yvetta Srbová, Radim Špaček

hrají Pavel Rímský (Sigmund Freud), Martin Finger (C. S. Lewis), Ondřej Kavan (Hlasatel BBC), Zdeněk Velen (Neville Chamberlain), Radim Špaček (Král Jiří VI.)

Po představení proběhne debata s tvůrci a herci.

premiéra: 9. 3. 2018
délka: 90 min. 

Střídmá inscenace Radima Špačka, uváděná ve sklepním prostoru Divadla v Řeznické, umožňuje rozevřít další dimenzi hry. Naplňuje ji totiž i v mimoverbální oblasti – skrze fyzickou hereckou interpretaci, která naznačuje nebo sděluje, co lze těžko vyjádřit pouze zvukově při sebevětší řečnické obratnosti. Hra je o sporu dvou virtuózních rétorů a zároveň i o tom, co je a co není z řečeného pravdivé, či chcete-li autentické. Inscenační koncept vychází z Freudovy často citované formule, že pro něj jsou daleko důležitější věci, které nemohou být vysloveny, než ty explicitně řečené. Stanislava Přádná, Divadelní noviny, 19. 3. 2018

Dramaturgická aktuálnost inscenace je nabíledni. Pánové se neshodli, každý si zachoval svůj postoj k jedné z nejvážnějších otázek naší civilizace, rozcházejí se však v dobrém, ba dalo by se říci jako přátelé, že by jeden chtěl druhému ubližovat, nepřipadá vůbec v úvahu. Text je v porovnání s běžným divadelním provozem v centru metropole poměrně intelektuálně náročný, ale ten ponor do zpytování problémů naší existence stojí za to absolvovat. Jan Kerbr, Lidové noviny, 17. 3. 2018

Režisér Radim Špaček nabízí divákovi rytmické podání textu s využitím zejména zvukových scénických efektů (štěkot psa, zvonek telefonu, siréna…). Herce vede v daných kolejích autentického mikrohraní k přesnému vyjadřování. Svou míru působení má i hlasový projev obou hlavních protagonistů. Předpokládám, že jejich hlasové zabarvení hrálo důležitou roli ve volbě obsazení. Pavel Rimský je znám svým charakteristickým dramatickým témbrem. Martin Finger v konfrontaci s tímto chraplákem nabízí uhlazený, až stoicky vyrovnaný hlas. Josef Meszáros, Scéna.cz, 12. 3. 2018