MACBETH – TOO MUCH BLOOD / DJ Shakespeare

Divadlo Na zábradlí (Praha)

Režisér David Jařab ve své autorské inscenaci vytvořil v mnohém velmi překvapivou variaci klasického Shakespearova textu, na jehož základě napsal osobitý scénář, složený z jednoduchých a srozumitelných replik v angličtině. Svět jeho Macbetha tak mluví univerzálním jazykem, ve kterém už ale není prostor pro vzletnost a filozofické úvahy. Jazykem, který pojmenovává realitu prostě a neúprosně. Svého Macbetha se pak pokusil vyložit jako člověka, který se bojí své vlastní identity, sexuální orientace, a především bytí v prostředí neakceptovatelné pravdy. Jeho zlo vyrůstá z neochoty přiznat sobě i okolí to, co ho uspokojuje. A tam, kde nemůže být ukojena hrdinova přirozená touha po štěstí, nastupuje touha po moci. Moci, která Macbethovi dovolí pomstít se za vlastní traumata a pocity méněcennosti. Jařabova inscenace ale má také podobu černé komedie mísící absurditu s melancholií: „Aby to neznělo zase tak temně – můj Macbeth je docela sranda. Groteskní pohled na věc je mi blízký. Podobá se spíše králi Ubu než temnému maniakovi," komentuje autorský vklad režisér, který navrhl i scénografii s typicky britskými tapetami.

scénář, scéna a režie David Jařab | dramaturgie Lucie Ferenzová | kostýmy Sylva Zimula Hanáková | hudba Jakub Kudláč

hrají Miloslav König (Macbeth), Anežka Kubátová /Johana Schmidtmajerová (Lady Macbeth), Jiří Černý (Banco), Leoš Noha (Duncan), Václav Vašák (Macduff), Ivan Lupták (Ross), Johana Matoušková (Lady Macduff), Petr Jeništa (Chlápek 1), Petr Čtvrtníček (Chlápek 2)

Po představení proběhne debata s tvůrci a herci.

premiéra: 7. a 8. 4. 2017
délka: 110 min.

To, že se boj o moc a úklady prostě jen přesunuly z hradů na obchodní konference a business mítinky a že čarodějnice nahradila bezdomovecká individua, zní asi trochu banálně. Ale v kombinaci s překvapivou bluegrassovou estetikou, bendžem a dobrou hudbou vytváří specifický postmoderní mix našeho světa, kde má hlavní slovo jednoduchá heslovitá angličtina, se kterou se lze domluvit kdekoli. Na skotské vrchovině, jihu USA a stejně tak v jakémkoli hotelu. Tomáš Štástka, iDNES.cz, 16. 4. 2017

What to say, co dodat? Jde o chytrou inscenaci, kterou bychom při troše dobré vůle mohli klasifikovat jako černou komedii, ale tato jevištní meditace o temných stránkách lidské psychiky vyznívá při vší nadlehčené apartnosti přece jenom jako děsuplná anamnéza. Jan Kerbr, Magazín UNI, květen 2017

Jestli je Jařab v našem prostoru v něčem opravdu nenahraditelný, tak schopností skloubit čistou tragédii s čistou groteskou. A to se mu v novince daří nádherně. Navíc se jeden z posledních českých surrealistů znovu projevuje jako výborný scénograf, když představení pojal jako sled pomalých barevných obrazů, kde se postavy jen líně přeskupují, míchají – a stejně letargicky vraždí. Nechci být škarohlíd, ale osekat Macbetha víc než na takovou dřeň příběhu už po Jařabovi někdo těžko může dokázat. A taky mě asi nikdo nedokáže přesvědčit, abych se po  zhlédnutí představení přestal bát břitvy." Jan H. Vitvar, Respekt.cz, 21. 4. 2017