NORA (DOMEČEK PRO PANENKY) / Henrik Ibsen

Divadlo pod Palmovkou Praha

režie Jan Nebeský| překlad František Fröhlich | dramaturgie Daria Ullrichová | scéna Jan Nebeský, Jana Preková | kostýmy Jana Preková | hudba Miroslav Hloucal

hrají Jan Teplý (JUDr. Torvald Helmer), Tereza Dočkalová (Nora, jeho žena), Jan Hušek (MUDr. Henri Rank), Kateřina Holánová (Kristina Lindová), Radek Valenta (JUDr. Nils Krogstad), Hana Seidlová (Posluhovačka), Emil Viklický, Jakub Tökely (Hudebník), Miroslav Hlouchal (Hudebník)

premiéra: 16. 12. 2016

délka představení: 145 min.

cena: 340 Kč / 290 Kč

Manželství Nory a Torvalda Helmerových se zdá být vzorově šťastné. On dělá kariéru a ona je tou nejroztomilejší oddanou manželkou, jakou si ctižádostivý muž může přát. Leč v nedávné minulosti se Nora v zájmu svého manžela dopustila drobného podvodu. A teď je v pasti vyděrače…. Slavná Ibsenova hra, která byla ve své době naprosto skandální, je dnes kupodivu stále aktuální. Závěrečné rozhodnutí ženy Nory působilo tehdy nemravně emancipovaně a autorův ironický nadhled se v současnosti týká nejen tohoto rozhodnutí, ale už i samotné panenky Nory.

Jan Nebeský získal za režii dramatu Nora ocenění Osobnost měsíce Divadelních novin 2/2017.

„Nebeského Nora je až infantilní panenka na klíček, kterou stačí zahrnout bohatstvím a bude tančit ve svých luxusních střevíčcích třeba do rána. Bude tančit, jak pán píská, ale jen do chvíle, než si uvědomí svoji prázdnotu a bezvýznamnost. Dokonalými střihy mezi dětskou naivitou, dospělým sebeuvědoměním i sžíravou ironií vystihla Noru skvělá Tereza Dočkalová. Poletuje po jevišti jako nepolapitelný ptáček, nevinně poulí oči na svého manžela Tornvalda (Jan Teplý), marnivě se promenuje a koketuje s doktorem Rankem (Jan Hušek), aby v závěru zahodila všechny masky a hrdě bosa odešla vstříc absolutní nejistotě.“ Marcela Magdová, Metro, 21. 1. 2017

„Nebeský předvádí, že se za zastarale znějícími dialogy skrývají i jemnější a z dnešního úhlu pohledu nosnější motivy, než by se mohlo zdát. Daří se mu to pomocí razantního škrtání, ale i díky tomu, že „mocensko-genderový“ konflikt mezi manžely překlápí do nadsazené karikatury, takže jeho účelová vykonstruovanost tolik neruší. S dráždivou  víceznačností naopak rozehrává Nořin vnitřní konflikt, zdůrazňuje hrdinčina tápání i nejistoty – a důsledně se přitom vyhýbá jednoduchým odpovědím.“ Vladimír Mikulka, Divadelní noviny, 24. 1. 2017