HEREC A TRUHLÁŘ MAJER MLUVÍ O STAVU SVÉ DOMOVINY / David Zábranský
Studio Hrdinů Praha

režie Kamila Polívková | dramaturgie Jan Horák | kostýmy Adriana Černá | výprava a světelný design Antonín Šilar | hudba Ivan Acher | asistent režie Ondřej Štefaňák| asistenti výpravy Františka Králíková, Mariana Montenero, František Průša
hrají Stanislav Majer, lidé typu Majer
premiéra: 16. září 2016
délka představení: 80 min.
cena: 340 Kč / 290 Kč
Po představení následuje debata s tvůrci inscenace.
Co je Česko? Kde Česko začíná a kde končí? Kdo chce v Česku žít? Kdo tady žije, a proč? Kdo nebo co nese vinu za současnou nechuť Majera a jemu podobných k Česku? Nese vinu za nechuť současný český prezident? Zábranského divadelní debut byl napsán na objednávku Studia Hrdinů, konkrétně režisérky Polívkové a krom tématu „domovina“ se zabývá i životním osudem herce a truhláře Stanislava Majera, jakož i příběhem Studia Hrdinů a s ním spojených tvůrců. Vystudovaný právník David Zábranský je český spisovatel, držitel ceny Magnesia Litera v kategorii Objev roku za svou prvotinu Slabost pro každou jinou pláž. Za svůj poslední román Martin Juhás čili Československo byl nominován na tutéž cenu, avšak v kategorii Kniha roku.
Stanislav Majer získal Cenu divadelní kritiky za Mužský herecký výkon roku 2016.
„Ještě o patro výš, co se ironie týče, posouvá Zábranského text sebejistá interpretace Stanislava Majera. Režisérka Kamila Polívková ponechává protagonistovi večera maximální prostor pro moderní, minimalistickou hereckou akci… (…) Ve spolupráci s režisérkou Polívkovou našel herec přesný klíč, jak prezentovat názory, které jdou jemu samotnému proti srsti. Shazující hlasovou modulací či záměrně přeexponovaným výrazem si od obsahu pronášených vět udržuje ironickou distanci. Jeho zcizující škleb vrcholí při interpretování autorovy vize rozpadu globalizovaného světa, jenž má předznamenávat éru “zavíjení” se států do obnovených hranic. (…) Z dramaturgického hlediska zasluhuje Studio Hrdinů ocenění za to, že se pouští na tenký led kontroverzních témat a umělecké provokace, aby tak přispělo ke zkultivování diskuse a k prohloubení emaptie uvnitř schizofrenicky rozpolceného národa.“ Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 20. 9. 2016
„Majerovské monodrama” se může stát unikátní kapitolou v dějinách zdejšího politického divadla.“ Marta Harasimowicz, Nový prostor 4/10/2016
„Společně (Zábranský, Polívková, Majer) vytvořili inscenaci, která kromě mnohovrstevnaté ironické hry nabízí politickou disputaci vedenou výsostně divadelními prostředky, tedy něco, co českému divadlu žalostně chybí. Navíc je to disputace, která nemá předem určeného vítěze a která diváka nutí – což je na celé věci nejcennější – pořádně se zamyslet nad formulací svých vlastních (proti)argumentů.“ Vladimír Mikulka, Divadelní noviny 17. 10. 2016