VEĽKÝ ZOŠIT / Agota Kristof, Daniel Majling

Divadlo Andreja Bagára v Nitre

režie Ján Luterán | překlad Andrea Čerňanská-Černáková | dramaturgie Daniel Majling | scéna Michal Lošonský | kostýmy Eva Kleinová | světelný design Ján Ptačin 

hrají Žofia Martišová (Babička), Martin Šalacha (Dvojče 1), Marián Viskup (Dvojče 2), Alena Pajtinková (Matka, Zaječí pysk, Služka), Martin Nahálka (Otec, Pucák, Obuvník, Vyšetřovatel), Juraj Ďuriš (Farář, Důstojník, Pošťák)

premiéra 22. a 23. 5. 2015

Dva chlapci, které matka ukryje před válkou na vesnici, se pod vlivem okolností stávají krutými a bezcitnými bytostmi. Ve společnosti plné násilí velmi rychle pochopí, že chtějí-li přežít, musí se naučit být odolní vůči bolesti, něze i matčině lásce. Jak byste ochránili svou rodinu před válkou vy? Co vše ze svých emocí a lidskosti byste byli schopni potlačit, abyste dokázali podobnou situaci překonat? Nejen na tyto otázky se snaží najít odpověď působivá adaptace románu Agoty Kristof. Autor dramatizace Daniel Majling a mladý režisér Ján Luterán před diváka předkládají precizní a řemeslně zručnou inscenaci naplněnou ničím nepřikrášleným jazykem předlohy, soustředěnými hereckými výkony, strohou, ale vypovídající scénografií a emotivní zvukovou rovinou.

Potemnene ladená inscenácia Jána Luterána s rafinovaným svetelným dizajnom sprítomnila konštantné, univerzálne témy života a smrti vo vojnovom svete. Jadrnú úsečnosť predlohy Agoty Kristof vecne i naturálne hrubo pretlmočil do podoby obradovej lyriky. Mladému režisérovi sa doslova odkryla možnosť uchopiť román v jeho lakonickosti. Divadelná skratka v tomto zmysle fungovala v prospech vyznenia celkovej krutosti vojny, ktorá rezonovala vo viacnásobných tónoch bolesti. Miroslav Ballay, Pravda, 27. 5. 2015

Už dávno sa nerealizovalo také činoherné dielo, ktoré by bez rozličných hudobných, kostýmových či scénografických doplnkov udržalo diváka dve hodiny sedieť so zatajeným dychom. Dôvodov bolo niekoľko. Na prvom mieste treba spomenúť dramaturga i autora dramatizácie Daniela Majlinga, teda jeho uskutočnený sen, a následne text Agoty Kristof, ktorý o vojne vypovedá bez zbytočností a okrás, priamo a kruto, ale s presným pomenovaním reality. (...) Tretím zúčastneným na realizácii Veľkého zošita bol režisér Ján Luterán, ktorý sa dokázal prispôsobiť strohosti textu, ba dokonca ho zvýrazniť jednoduchou scénou a šedivým oblečením postáv. Pri zdôrazňovaní istých sekvencií si pomáhal využívaním divadelných metafor, čím sa odstránila priamočiarosť a povrchnosť výpovede. Marta Žilková, Rádio DEVÍN

Ján Luterán (1984) vystudoval divadelní režii na VŠMU v Bratislavě. Jeho tvorbu ovlivnil pobyt na KALD DAMU v Praze, kde se seznámil s hereckou metodou Viewpoints režisérky Anne Bogart. Jeho kultovní absolventský titul Bola raz jedna trieda přešel do repertoáru Divadla Andreja Bagara v Nitře, kde poté režíroval inscenaci Kto je tu riaditeľ? Spolupracoval s řadou slovenských divadel: Stanica Žilina-Záriečie (Projekt.svadba, Grand Prix Nová dráma 2010), Městské divadlo v Žilině (Jánošík 007), SKD Martin (Muflón Ancijáš, Europeana), Divadlo J. Záborského v Prešově (Popoluška), divadlo Na peróně (Causa bonasus), SND Bratislava (Desatoro, Grand Prix Nová dráma 2015). Ve své tvorbě inklinuje k nové dramatice i autorským inscenacím, klade důraz na kabaretní ladění i společensko-kritická témata.

délka představení: 115 minut