RICHARD III. / William Shakespeare

Klicperovo divadlo (Hradec Králové)

režie David Drábek | dramaturgie Jana Slouková | hudba Darek Král | kostýmy Simona Rybáková | scéna Marek Zákostelecký | choreografie Henrieta Hornáčková | asistent režie Luděk Horký | hudební nastudování David Smečka a Martin Sedláček

hrají ZVÍŘATA – Jan Vápeník, Kamila Sedlárová, Maxime Mededa, Miroslav Zavičár, MUŽI – Tomáš Lněnička, Josef Čepelka, Pavlína Štorková, Jan Sklenář, Miroslav Zavičár, Matěj Anděl, Jan Bílek, David Smečka, Jakub Tvrdík, David Smečka, Josef Čepelka, Miroslav Zavičár, Jakub Tvrdík, Hynek Pech, Tomáš Lněnička, Petr Vrběcký, ŽENY – Filip Richtermoc, Hynek Pech, Lubor Novotný,Jan Sklenář, ČTENÁŘSKÝ DENÍK – Filip Richtemoc, Jakub Tvrdík. V alternacích zpívají členové Českého chlapeckého sboru Hradec Králové: Radek Hantsch, Václav Táborský, Lukáš Veselý, Milan Pokorný, Pavel Dvořák, Marek Müller, Milan Kurka, Jakub Nosek, Jan Nosek, Aleš Staněk, Mikuláš Chvojka a Martin Sedláček

premiéra 20. 10. 2012

Další pořádný zápas s klasikou, který za pomoci své režijní razance a radikálně osobité autorské úpravy svede David Drábek tentokráte se slavným kolegou Alžbětincem a pod heslem „Království za koně!“. Jedna z nejostřejších Shakespearových her pojatá jako hýřivý politický kabaret s podtitulem „O bezmoci mocných!“ A bez soucitu, bez blankversu, zato s hrbem rostoucím jak houba po dešti. Navíc s herečkou (skvělá Pavlína Štorková) v titulní mužské roli mrzkého a potutelně se šklebícího padoucha. Chybět nebudou ani muži coby anglické královny, mniši zpívající na kúru skladby od Queen i Enyi, hostující afroamerický herec v úchvatné úloze Koně, ba ani část anglické fotbalové reprezentace či dvě malá vypečená princátka! Těšte se!

Mladá, vzrůstem nevelká Pavlína Štorková je jako Richard démonem zla. O hlavu menší než ostatní, s věčným šklebem na tváři, rudým obočím, urousanou ofinou a dlouhatánským copem, který občas používá jako bič. Vypadá jako zloduch z comicsu. Je ztělesněním krutosti, avšak divák k ní pociťuje sympatie, nechybí jí totiž černý, cynický smysl pro humor. (…) Pro Drábkova Richarda jako by ani nebyl boj o trůn důležitý. Je to spíše hra, pošťuchování s „kolegy“, kdo vyhraje. Že padají hlavy, není důležité ani nijak traumatizující. Navíc se dají využít jako míče. Pro umocnění nadsázky, cynické legrace po každé popravě se šploucháním teče z okapu do kbelíku rudě zářící tekutina. Lenka Dombrovská, Divadelní noviny, 13. 11. 2012

Drábek inscenuje krvavé epizody jako kabaretní čísla, jejichž „efekt“ se stupňuje. Nejzábavnější – přirozeně se jedná o humor velmi černý – je na nich to, jak Richardovo okolí, příbuzní i šlechticové, vždycky na finty chytrého zmetka naletí nebo jim jen s úžasem přihlížejí a... další hlava je dole. Nejsou přitom zdaleka pouze oběťmi ctižádostivého psychopata, ale také vlastní nepozornosti či nedůvtipnosti. Tolik jsou soustředěni sami na sebe a své zájmy nebo se rozptylují běžnými, nepodstatnými věcmi a vzájemným hašteřením, že si prostě nevšimnou, k čemu se chystá. A když jim to konečně dojde a dostanou strach, už je pozdě. (…) O Drábkovi se ví, že ne vždy své nesporné bavičské nadání udrží na uzdě, ale v Richardovi III. ho zkrotil, a navíc dosáhl zvláštního efektu. Smíchem paradoxně umocnil hrůznost toho, co se na scéně děje. A když dojde na nejhorší, třeba na to, že Richard nechá zavraždit své malé synovce a cynicky žádá jejich matku o ruku jejich sestry, stačí jen zvážnět. Marie Reslová, Česká pozice, 4. 11. 2012

David Drábek (1970) na FF UP v Olomouci vystudoval filmovou a divadelní vědu (1995). Ještě na škole spolu s Darkem Králem založil a umělecky vedl generační Studio Hořící žirafy (1993–2003), zaměřené na žánr moderního kabaretu (1993: Hořící žirafy, Jana z parku, 1996: Vařila myšička myšičku, 1997: Kosmická snídaně aneb Nebřenský, 1999: Švédský stůl, Kostlivec v silonkách, 2003: Kostlivec: Vzkříšení). V letech 1996–2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci, poté vedl nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům (2001–2003). Po jejím zániku pohostinsky režíroval v řadě divadel: Severomoravské divadlo Šumperk, Západočeské divadlo Cheb, Divadlo Petra Bezruče Ostrava. V letech 2005-2007 byl kmenovým režisérem v divadle Minor (2006: Sněhurka – nová generace, Planeta opic aneb Sourozenci Kaplanovi mezi chlupatci), současně spolupracoval s Malým Vinohradským divadlem (2005: Děvčátko s mozkem, 2008: Berta (Od soumraku do úsvitu), 2011: Zvířata na toustech) a s Klicperovým divadlem Hradec Králové, kde od ledna 2009 působí jako umělecký šéf (mj. 2009: Ještěři, Náměstí bratří Mašínů, 2010: Noc oživlých mrtvol, Sherlock Holmes: Vraždy vousatých žen, 2011: Jedlíci čokolády). Průběžně hostoval např. v Divadle na Vinohradech a v brněnském i pražském Národním divadle. Drábek je nejvýraznějším dramatikem generace debutující po roce 1989. Dvakrát získal Cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší hru (1995: Jana z parku, 2003: Akvabely), jednou obdržel 2. místo (2007: Náměstí bratří Mašínů).

délka představení: 150 minut