PŘÍZRAKY / Henrik Ibsen

Městské divadlo Kladno

režie Jan Frič | překlad František Fröhlich | dramaturgie Lenka Kolihová Havlíková | scéna a kostýmy Jana Hauskrechtová

hrají Alena Štréblová (Helena Alvingová) | Eva Josefíková (Regina Engstrandová) | Miloslav König (Osvald Alving) | Hynek Chmelař (Jakub Engstrand) | Tomáš Petřík (Pastor Manders)

premiéra 22. 3. 2014

V předvečer desátého výročí úmrtí kapitána Alviga pořádá jeho žena Helena večeři pro svého syna Osvalda, který se po letech vrací domů. Ještě před tím, než spolu s rodinným přítelem pastorem Mandersem zasednou ke stolu, začínají se otevírat staré rány a rozplétá se smyčka dávných tajemství a křivd. Paní Alvingová marně zápasí s přízraky minulosti, které ubíjejí přítomnost. Přichází Osvald odvrátit temnotu, nebo je neodvolatelně zasažen hříchy svého otce? Talentovaný režisér Jan Frič, který brilantně kombinuje hororovou atmosféru psychologického thrilleru s expresivním herectvím a výrazným svícením, tak zručně vykresluje groteskně-mrazivý obraz pokrytecké společnosti i maloměstské přetvářky.

Jan Frič se do Ibsena pustil zostra, nesnažil se však hru úplně rozkutat nebo popřít její smysl; spíš vybírá motivy a předvádí je v karikovaně nadsazené, vypouklé podobě. Z víceméně realistické společenskokritické hry se tak stává expresionisticky přepjatá, místy až hororová podívaná. Samozřejmě se spoustou ironie a pošklebků všeho druhu, jádro však zůstává téměř nedotčeno. Vladimír Mikulka, Lidové noviny, 1. 4. 2014

(Frič) si bere na pomoc výraznou vizuálnost – šedě natřené zdi, kovové květináče ze skandinávského obchodu, umělé květiny, ale co víc – ty zdi (doslova) roní krvavé slzy, květiny zalévá služebná v průhledné pláštěnce hadicí – jako by ji vytrhla u nedaleké benzínky. Zde je jiný svět, opuštěný, zvrhlý. Cítíte vlky za každým rohem a vidíte je společně s Osvaldem ve zvrásněných zdech domu, který se snaží promluvit. Záhada světa i duše, děsivost je klíč k Přízrakům a Frič ho našel. Lenka Dombrovská, Divadelní noviny, 15. 4. 2014

Jan Frič (1983) vystudoval režii činoherního divadla na DAMU u Jana Nebeského, na jehož tvorbu kontinuálně navazuje. Zaujal již absolventskými inscenacemi Ledový hrot/Kaltes Land a Láska vole (obě 2007). Jako režisér na volné noze hostuje v divadlech po celé České republice. Pravidelně spolupracuje s pražským A Studiem Rubín (2009-2011: divadelní seriál House Of Love 1.-3., 2011: Kabaret Hašek, Deadalos, 2014: Maso, Hubte trampy, serou v lese, 2015: Tučňáci), s Klicperovým divadlem Hradec Králové (2011: Mrzák inishmaanský, 2012: Bylo nás pět, 2013: Krysař, 2014: Fligny, koks a kutilové), Městským divadlem Kladno (2012: Dámský krejčí, Listopad, 2014: Přízraky), Divadlem Na zábradlí (2008: Polonéza Ogińského, 2009: Tartuffe Games, 2013: Orestek, Višňový sad, 2014: Velvet Havel – veškerá ocenění v rámci Cen divadelní kritiky 2014). Dále hostoval např. v Divadle Petra Bezruče (2010: Tvrdě/měkce), v Šaldově divadle Liberec (2010: Kokkola), v brněnském HaDivadle (2015: Stavitel Solness) a nejnověji i NDM Ostrava (2016: Král Ubu). Nevyhýbá se ani spolupráci s nezávislými soubory –  např. Divadlo na cucky Olomouc (2009: Někdo přijde, 2012: Červená karkulka), MeetFactory (2013: Mondšajn), divadelní společnost Masopust (2013: Andělé mezi námi, 2015: O hezkých věcech, které zažíváme) a nejnověji strašnické Divadlo X10 (2014: Strašnice mordů plný ulice, 2015: Redbull, Válka). Jan Frič patří k nepřehlédnutelným režisérům s nezaměnitelným jevištním rukopisem, který se opírá především o bizarní čtení textů, zviditelňování skrytého a potlačeného a který ocení zejména milovníci nonsensu a originálních gagů.

délka představení: 150 minut