HAMLETI / Jan Mikulášek, Dora Viceníková a kol.

Divadlo Na zábradlí (Praha)

režie Jan Mikulášek | dramaturgie Dora Viceníková | scéna a kostýmy Marek Cpin | výběr hudby Jan Mikulášek

hrají Jana Plodková, Petr Čtvrtníček, Jiří Vyorálek, Honza Hájek, Jakub Žáček, Ivan Lupták, Václav Vašák (Hamleti)

premiéra 13. a 14. 11. 2015

Inscenace tvůrčího triumvirátu Mikulášek–Viceníková–Cpin není ani tak poctou Shakespearovu Hamletovi, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale především jedinečnou variací na téma hereckého života, hraní, předstírání a markýrování… A také věčného pochybování! Zavádí nás do divadelní šatny, kde se v desítkách krátkých a většinou satirických či groteskně laděných situacích prostřednictvím sedmi Hamletů dozvíme mnohé ze zákulisí divadla i obtížnosti herecké profese. Tvůrci vytvořili koláž z úryvků textů Thomase Bernharda, Petera Handkeho, Lot Vekemansové, Heinera Müllera, F. M. Dostojevského, Tennessee Williamse a dokonce i Williama Shakespeara, aby prostřednictvím svého osobitého podobenství zdůraznili, že herectví je vlastně jen velmi zdařilou metaforou našeho života.

Všichni herci této inscenace jsou schopni ukazovat a znázorňovat útroby své profese, svého povolání, svého umění. Je to pozoruhodný pohled do vlastních řad. Mohou se možná najít i diváci, kteří to budou pokládat za znevážení „posvátného a vznešeného“ poslání divadla. Hamleti jsou nesporně v tomto směru nemilosrdní, ničí tuto představu, a je to nepochybně jejich přednost. Jan Císař, Divadelní noviny, 24. 11. 2015

Až terapeutická studie esence herectví v Hamletech ale není sebezpytující nebo sebelítostivá, jako spíš masochistická. Nahlédnutí do hereckého prostředí je divácky vděčné, protože se v něm setkávají absurdní historky a pocit diváků, že jsou jim „ti nedotknutelní umělci“ velmi podobní. Tomuto otřesnému klišé se Mikulášek vyhýbá. Martin Macháček, ČRo Radio Wave – Tyjátr, 23. 11. 2015

Jan Mikulášek (1978) se po třech letech studia režie na JAMU nejprve stal uměleckým šéfem divadla Polárka Brno (od 2001), následně působil na stejné pozici v Divadle Petra Bezruče Ostrava (2005-2007). V roce 2007 odchází na volnou nohu, s Bezruči i nadále spolupracuje (např. Evžen Oněgin, 1984, Na větrné hůrce). Hostoval v NDM Ostrava, v Městském divadle Zlín, Divadle Husa na provázku Brno či v Divadle v Dlouhé Praha, pozornost zaujaly jeho inscenace v brněnské Redutě, zejména Korespondence V+W a Zlatá šedesátá. Od roku 2013 tvoří s Petrem Štědroněm a Dorou Viceníkovou nové umělecké vedení pražského Divadla Na zábradlí. Jeho režie jsou výrazně inspirovány filmovými postupy, inklinují ke groteskní nadsázce, stylizovanému herectví a specifickému využití výtvarné i hudební složky.

délka představení: 90 minut